Afektivní krajiny se zabývají záznamem energie pohybu těla v daném okamžiku. Tento malířský proces v sobě nese znaky performativní, gestické malby, pro kterou je typický emotivní, nekontrolovaný způsob práce. K tomuto přístupu vedla cesta skrze zkoumání tématiky krajiny a její subtilní složky, která se projevovala hledáním malířské formy, jež by zhmotnila pomíjivý okamžik a osobní zkušenost v krajině.

Zřejmé je to například na opakování jednoho motivu, kde se snaha zachytit utkvělý moment střídá se zájmem o samotný proces tvorby, spojený s pohybem a energií těla. 

Dále by se daly Afektivní krajiny popsat jako analyticky kritická forma hledání přístupu nejen k tvorbě, ale i k sobě samému. Děje se tak například kladením si určitých překážek a vystupováním z komfortní zóny při samotném malování.